Stažen ze sítě "X" - autor: Tony@tony_ver2

„Komunisté? Co slovo, to lež. Co čin, to zločin.“ Tak ve své knize Dva údery pod pás zhodnotilo komunistickou ideologii někdejší stíhací eso z WW2 František Fajtl, v 50. letech též komunisty vězněn. Mám pro vás potvrzení tohoto citátu na jedné ukázce z šumavských hvozdů.

Vydáte-li se známou Klostermannovou stezkou ze šumavské Modravy na Březník (v Klostermannových knihách Pürstling, dostanete se až k hraniční hájovně. Kousek za ní se cesta stáčí zpět a k hranici se nedá přes chráněná rašeliniště dostat. 2/17

Právě zde naleznete pamětní desku věnovanou poručíkovi pohraniční stráže Václavu Horváthovi (1937–1959) s dovětkem, že položil svůj život při ochraně státní hranice v boji s nepřítelem. Nad deskou se tyčí vysvětlující tabule, která vás vtáhne do dění osudného 6.11.1959. 3/17

Dozvíte se tak, že toho dne Horváth zaváděl skupinu nováčků na ochranu hranice. Zde se dal na útěk jeden z nováčků vojín Řanda, jehož Horváth začal pronásledovat. Když měl Řanda cítit, že bude dostižen, obrátil se proti veliteli se zbraní v ruce a zastřelil jej. 4/17

Patosu dodává motto ve znění: Národu, který si neváží svých lidí ochotných nasadit život pro svojí obranu hrozí, že žádné nebude mít, až je bude potřebovat!   Zaujme vás, že kousek od této cedule je cedule další, na níž ale text chybí a celkově působí poničeně. 5/17

A zde jsme u pointy příběhu. Pamětní deska por. Horvátha byla ihned po listopadu 1989 odklizena a našla se až po 20 letech na Modravě v rámci projektu „Válečné hroby a pietní místa“.   V roce 2010 pak byla pamětní deska umístěna na své nynější místo. 6/17

Zásluhy na restauraci pomníku má Klub českého pohraničí, který sdružuje hlavně bývalé členy PS. Klub má blízko ke KSČM a už v roce 1995 označila vládní zpráva o extremismu v ČR jeho činnost za bezpečnostní hrozbu. Toto vysvětlení přinášela právě druhá (zničená) cedule. 7/17

Stála-li by na svém místě, zjistili byste, že celý příběh byl trochu jiný. A to bývalí „péesáci“, kteří hrdinně obraceli zbraně vůči svým spoluobčancům a jinak byli s mírnou nadsázkou na čáře k ničemu, protože ČSSR v době studené války nikdo reálně neohrožoval, neradi vidí. 8/17

Jejich verze uveřejněná na jejich stránkách, by měla povážlivé trhliny. Zde je akt vykreslován tak, že „…zbývalo málo metrů k hraniční čáře. Zběh pochopil marnost svého snažení, zastavil se a z pušky vz. 52 na poručíka vystřelil. Když Horváth dopadl na zem, byl již mrtvý.“ 9/17

Je pravdou, že Horváth vedl skupinu vojínů k hranici, kde měli instalovat kůly k hraničním kamenům. Je fakt, že V.Řanda žádné kůly stavět nepřišel a jeho jediným zájmem bylo prchnout z ČSSR. V nejpříhodnější okamžik vyrazil směrem ke slati Grosser Filz ležící v Bavorsku. 10/17

Horváth nechtěl Řandu nechat prchnout a začal jej pronásledovat. Ač věděl, že porušuje zákony zakazující pohraniční stráži vstup do sousedního státu, chtěl už na území Řandu dostihnout a odvléct jej zpět do ČSSR. Řanda ve zběsilém útěku ztrácel. Horváth jej doháněl… 11/17

A tak se zoufalý Řanda otočil a dvěma ranami Horvátha zasáhl. Poté pokračoval v útěku a kontaktoval úřady, kterým svůj příběh vyložil. Němečtí vojáci vyrazili na místo střetu a zajistili důkazy, že Horváth se svou skupinou operoval na území . Horvátha však nenalezli. 

Raněného poručíka na jeho příkaz přenesli ostatní členové hlídky PS zpět do ČSSR, kde téhož dne zraněním podlehl. Horváthova přestupku si patrně byly čs. úřady vědomy, neboť o vydání Řandy nepožádaly a jeho stíhání bylo v roce 1960 zastaveno. Přesto Řanda trestu neunikl. 13/17

V roce 1979, kdy předpokládal, že je již jeho čin promlčený, a rovněž vycházel z toho, že Horváth byl pouze raněn, se vydal do původní vlasti za rodiči. Na československém velvyslanectví v USA mu čs. úřady udělily vízum ke vstupu do ČSSR. Byla to ale jen důmyslná léčka. 14/17

Po překročení hranice byl zatčen a voj. soudem odsouzen k 13 létům vězení. Řanda si nakonec odseděl více než 9 let, než bylo od zbytku výkonu trestu upuštěno z rozhodnutí ministra národní obrany ČSSR ze dne 12.9.1988. V roce 1990 byl Řanda amnestován prezidentem Havlem. 15/17

A pokud jste dočetli až sem, zde je malá ochutnávka žluče členů KČP: „Před měsícem jsem navštívil místa v okolí Březníku. V blízkosti je umístněn pomník por. Václava Horvátha. Také je zde na kuří noze instalováno poučení, resp. zavádějící text (pokračování dále) 16/17

(pokračování z předchozího tweetu) “…"Na vysvětlenou" novodobých rádoby vojenských historiků (spíše SdL kolaborantů), jak se mají dnes nahodilí turisté na službu vlasti nás, vetránů PS v době rozděleného světa po r. 1945 dívat.“ 17/17

Díky, že jste to dočetli až sem. Pokud mne zase někdy něco zaujme, ztrestám vás tím, že sem o tom něco napíšu…

Fotogalerie zde /node/471